05 Srp Shinji Takeuchi: Příliš vyčerpávající plavání – část 2 (10/13)
Když je konečným výsledkem našeho plavání pocit "vyčerpání" - část 2/4
— 10. díl —
Tento článek je součástí 13 dílného seriálu, ve kterém prezident TI, Shinji Takeuchi, představuje základní principy pro snadnější plavání.
VOLNÝ PŘEKLAD
Řešení pro ty, kteří považují plavání za „příliš vyčerpávající“ – část 2 ze 4
2) Víření bublin kolem sebe – pokračování z videa č.9 – Zcela se vyhnout vzniku bublin po zasunutí ruky nejde. Klíčem k vyhnutí se problému s bublinami je „uchopit“ vodu až za místem, kde se bubliny vytvořily. Toho dosahujeme tím, že pokud ruku zasouváme správně pod úhlem 45st kousek od hlavy (přibližně v úrovni druhého lokte) a (společně s rotací těla) ji celou natáhneme. Takto dokážeme uchopit vodu naší dlaní a předloktím v místě, kde bubliny již nejsou a náš úchop je ideální.
(pozn. toto protažení ruky co nejdále s následným uchopením vody je jedním z klíčových bodů soustředění, které nás metoda TI učí).
3) Kopání – začátečníci mají tendenci kopat proto, aby udrželi své nohy nahoře u hladiny. Svaly stehen a nohou jsou největší svaly těla a proto spotřebují největší množství kyslíku, a my se cítíme vyčerpaní. Pokud se naučíme udržet nohy u hladiny jinak než kopáním, můžeme kopání omezit a ušetřit velké množství energie. Této rovnováze, kdy tělo je položeno na hladině vody, resp. plave u hladiny, pomáhá několik základních pravidel: uvolněná a ponořená hlava, pohled směřuje dolů, natažená ruka je zasunuta přibližně 30 cm pod hladinou – tuto polohu označujeme v TI jako tzv. bruslařskou polohu (pro polohu ruky platí pravidlo, že prsty jsou uvolněné a směřují dolů a jsou tedy níž než zápěstí, zápěstí je níže než loket a loket je níže než rameno; ruka je v lokti propnutá a pohybuje se po dráze v šířce ramen). Rovnováhu tedy zajišťujeme nikoli kopáním, ale správnou (=rovnovážnou) polohou horní poloviny těla. Pokud docílíme této rovnovážné polohy, nemusíme tolik kopat, tím šetříme při pohybu velké množství energie a v důsledku se cítíme ve vodě mnohem více v pohodě.
4) Směr zasouvání zasouvající se ruky – pokud zasouváme ruku do „středu“ (přímo před sebe), má náš pohyb vlnící se charakter. Směr síly pohybu nesměřuje rovně, ale i do strany; tento vlnivý pohyb způsobuje, že ztrácíme rovnováhu a naše nohy se budou více otevírat. Tento vlnící pohyb vytváří opět další odpor ve vodě a potřebu vydávat více energie na pohyb vpřed (ve videu ukázáno v čase 2:20). Proto je důležité zasouvat ruku pouze ve směru pohybu. V systému TI tomuto říkáme „široké dráhy“ a ty udává šířka našich ramen. Skvělou pomůckou proto je při zasouvání a natahování ruky dopředu představovat si, jak po této dráze směřuje nás prostředníček, protože zbytek ruky pak bude přirozeně kopírovat tento pohyb.
Předchozí díl:
9. díl – Vyčerpávající plavání – část 1/4
Následující díl:
11. díl – Vyčerpávající plavání – část 3/4
No Comments